Od nepaměti lidé vypráví své příběhy prostřednictvím hudby, prostřednictvím písní a melodií…
Harfa s radostí zprostředkovává náladu Renesance – dobu hradů, lordů a dam. Období, které klade důraz na libozvučnost a umění se nedotýká „jen nebe“, ale má základ i v pozemském světě. Většina melodií byla napsána v mezidobí let 1500 -1600, jsou to skladby vesměs anonymní a v průběhu věků byly nově a opakovaně aranžovány.
Asi nejznámější z těchto skladeb, a často i překvapení, že spadá až do takovéto hudební minulosti, je píseň Greensleeves, u nás Dobrodružství s bohem Panem, které v Čechách proslavila Marta Kubišová. Šušká se, že tato píseň přece jen autora má, že ji pro svou ženu Annu Boleynovou složil sám Jindřich VIII. Kdo ví? K dalším mým oblíbeným patří: All in a Garden Green, The Earl of Essex Galliard, Fortune…
Dalšími nádhernými, za srdce beroucími melodiemi, jsou hořkosladké irské písně, jejichž kořeny sahají hluboko do historie – až do dávných dob Keltů. Právě z keltské kultury jsou převzaty hlavní znaky irské lidovky. Tradiční irské skladby bývají krátké, často se jedná o jeden melodický celek, který je několikrát opakován různými nástroji, případně i jemně pozměňován. Harfa zde bývá základním nástrojem a také se stala symbolem Irska. K mým nejoblíbenějším patří skladbičky Down by The Sally Gardens, Be Thou My vision, The Fanaid Grove…
Na chviličku teď pro změnu do naší současnosti. Pro mne jedny z nějkrásnějších melodií jsou skladby vynikajícího a věhlasného italského skladatele vážné a filmové hudby Nino Roty (1911-1979). A time for us – Love theme z filmu Romeo a Julie a melodie z filmu Godgfather – Kmotr (za hudbu ke Kmotrovi dostal N. Rota Oskara!) jsou mou srdeční záležitostí.
…to a mnohé další příběhy melodie. Zase příště:-)